Tři země Magazine
...loading

Jaro našich plevelů

Jak Corona naučila mít rád kopřivy


27. srp 2020

GourrrMäääh – aus den Küchen der DreiLänderRegion


Všichni si z jara 2020 poneseme nějaké zvláštní vzpomínky. Pro mě, stejně jako pro mnoho dalších, to znamenalo více práce z domova, méně cestování, pobyt doma, dodržování vzdálenosti. Najednou jsem měla trochu více času věci vidět, prožít a užívat si. Zcela neobvykle vnímat divoké byliny z mé zahrady. Tento zelený obývací pokoj je místem, kde si můžete odpočinout a kam můžeme odejít do klidu, ale to nejen pro nás, ale i pro mnoho spolubydlících živočichů od netopýrů po světlušky. Kdo nás navštíví, ten dostane na své udivené pohledy moji standardní odpověď: „Plevel dokážu pěstovat nejlépe“. Plevele kvetou a voní, jsou potěchou pro oči a zdrojem potravy, a to i pro nás lidi, pokud to tak chceme.

Od té doby, co jsme se s manželem v roce 2013 přestěhovali do podstávkového domu obklopeného zelení, pořád něco objevuji. Moje láska k dobrému jídlu a moje láska ke krajině ve mně probudily zvědavost na to, co je na prahu našich domů a co, možná právě proto, tak dobře neznáme. Můj „Košík štěstí“ je myšlenka, přání a vize - poznat region Lužice se všemi kulinářskými možnostmi a informovat o tom co nejvíce lidí. Tento nápad se zrodil, stejně jako mnoho jiných dobrých nápadů, v kuchyni. Banální palačinka v sobě nese celý příběh. Mléko přímo z farmy, mouka z mlýna, med pochází od včelaře v sousední vesnici a vajíčka si mohu vyzvednout u milé sousedky, jejíž kuřata si užívají maximální štěstí, které lze získat hrabáním pařáty na hnojišti. Každé jídlo, jak jsem si po chvíli uvědomila, je plné příběhů a anekdot, tipů a návrhů. Příběhy o hojnosti, různorodosti, plné úspěšných nápadů, malých zákoutí a především příběhů o lidech.

Kdybychom věděli, co všechno víme, byli bychom velmi bohatí. Slyšela jsem tuhle větu od jedné z mých babiček? V každém případě to platí stejně, jako to mnohé, co moudré ženy předávají dál. Pokud víme, co máme, můžeme se to naučit užívat a ocenit. Když se údajně prázdná mapa kolem nás naplní podměty a příležitostmi, tak se změní i náš pohled. Pohled, kterým se díváme na naše okolí, a možná také pohled, který mají lidé z jiných regionů na Lužici. Postavila jsem svůj „Košík plný štěstí“ krok za krokem s tím, co jsem poznala a co chci předat dál. V němčině máme pro jídlo slovo, které zní: Lebens-Mittel, což znamená život-prostředky, tedy prostředky k životu. Naše jídlo není libovolným palivem pro motor, ale chutným doplňkem našich životů. Měli bychom znát lidi, kteří vyrábějí tyto potraviny, a ocenit jejich práci. Vždy hledám způsoby, jak lidem prakticky zprostředkovat tuto rozmanitost. Proto jsem využila čas, který jsem získala díky Coroně, k vytvoření „tržního-nadšence“ pro Zittau. Tato inovativní kombinace online – obchodu a tradičního týdenního trhu usnadňuje získávání sezónních potravin od přímých prodejců. Chceme nakupovat spravedlivě a transparentně, přímo a osobně, ale také nekomplikovaně a vhodně pro každodenní použití.

Pokud chceme vidět plevel jako kulinářské bohatství, potřebujete trochu praxe a času, což jsem během Corona – týdnů měla. Když moje koncentrace vyprchala, naplnila jsem v zahradě koš k obědu nejchutnějšími plevely. Kopřiva, česneková rukola a bršlice kozí noha jsou našimi jarními společníky na cestě k létu. Na začátku jemné jako salát, pak silné jako špenát a později trochu připomínající jemnou kapustu, takto jsem si je doslova užila. Žijeme uprostřed jedlé krajiny a dokonce i to nenápadné je cenné, pokud víme, jak s tím zacházet.

Chtěla jsem se podělit o jaro naplněné divokou zeleninu a dozvědět se více. Nejlepší věcí na „Koši plném štěstí“ jsou setkání a získávání zkušeností od druhých lidí. Takto jsem poznala bylinkaře, kteří sdílejí své znalosti s těmi, kteří se zajímají, jako je Christine Cieslak. Našly jsme se rychle, protože sdílíme stejné zájmy a vytváření sítí je zde, ve venkovských oblastech, snadné. Potenciál rostlin podél cest je ideálním tématem pro spojení přírodního léčitelství a kulinářského umění. Požádala jsem tedy Christine, aby napsala text o divokých bylinách a pozvala ji na kulinářskou procházku. Doprovázela nás Tina Jurtz, fotografka a lužický navrátilec, která zachytila naše společné dojmy.

Když jdeme nebo jedeme na kole naším rodným krajem Horní Lužici, doprovází nás podél cest mnoho divokých rostlin. Divoké rostliny si najdou své místo a přicházejí a odcházejí. Je mezi nimi mnoho takových, které můžeme jíst nebo používat jako léčivé rostliny. Během mnoha let, kdy jsem se zabývala bylinkami jako přírodní léčitelka s vlastní ordinací, jsem při výpravách za bylinami s Christine pozorovala, že každý rok se v přírodě objevují zvlášť silně různé druhy divokých rostlin. Letos na jaře 2020 se rozšířil hlavně česnáček. Pokud známe oblíbená místa rostlin, tak nás náš hledající pohled dovede během našich procházek právě na tato místa. Takzvané ruderální rostliny, jako je kopřiva nebo bršlice, milují lidi a rádi rostou tam, kde lidé zasáhli do přírody a tam „regenerují“ půdu. To lze zvláště dobře pozorovat na kopřivách a černém bezu. To nám někdy ztěžuje sběr rostlin. Pokud ale známe místa, která jsme objevili při našich procházkách zahradou a přírodou a víme, že tam nečůrají žádní psi a nevyhazují se tam odpadky, nebo také na místa divokého růstu rostlin v rozích zahrad, pak doporučujeme právě tam, tyto rostliny sbírat a využívat. Můžeme je použít v potravinách nebo jako léčivé byliny pro čaje. Zdravá strava je základním kamenem našeho zdraví. Moje doporučení zde nenahrazují žádná lékařská nebo bylinkářsko-terapeutická doporučení ani léčení.

Ale proč doporučujeme právě divoké rostliny? Na jedné straně je to pro lidi, kteří dávají přednost divoké zahradě a nemají moc času na pěstování zeleniny, a také pro ty, kteří nemají vlastní zahradu. Pokud sami hledáme tyto rostliny a necháme je, aby mohli najít nás, pokud je s úctou a pozorností sklidíme a zpracujeme, pak je v potravě mnoho energie. To je jedna z výhod. Můžeme to poznat z toho, že:

- Divoké rostliny obsahují více minerálů, vitamínů a dalších cenných složek než plodiny
- Při sběru a zpracování divokých rostlin se lépe seznámíme s naším okolím. Prostřednictvím vztahu k rostlinám rozvíjíme pozornost pro naše jídlo.
- Zpracování divokých bylin je často obtížnější než u kupované zeleniny, ale přináší nám radost. Možná v tom můžeme objevit sílu pomalosti.
- Zpracování divokých bylin stimuluje naši představivost např. vyzkoušením nových receptů.
- Uděláme tím druhým radost, když pro ně připravíme nabídku jídel z divokých rostlin.

Všechny tři jsme zažily, kolik radosti to přináší, společně na zahradě a u cesty sklízet kopřivy, bršlici a česnáček a ty poté zpracovávat a jíst. Příběhy léčivých rostlin chtějí být vyprávěny, a když nám záře měsíce osvítila naší cestu, tak jsme se zcela ponořily do bylinných mýtů.

Anja Nixdorf-Munkwitz píše na svém blogu „Košík plný štěstí“ o užívání si v Horní Lužici, kde můžeme získat regionální, sezónní, udržitelně a spravedlivě vypěstované jídlo a odhalila nám některé neobvyklé recepty z vlastní kuchyně.

Christine Cieslak je již 20 let přírodní léčitelkou s vlastní ordinací se zaměřením na bylinnou medicínu a nabízí prostřednictvím svého blogu Natur Wege akce zaměřené na objevování bylin.

Procházka třemi recepty - s doprovodem čaje

Polévka

• na osobu 1 hrst divokých bylin jako zeleniny (bršlice, kopřiva)
• 1-2 brambory
• pikantní bylinky dle vašeho výběru: popenec, řeřicha, libeček, majoránka, oregano
• vývar
•zakysaná smetana

"Zeleninové byliny" opečte v pánvi s máslem nebo na oleji, přidejte jemně nakrájené brambory, přilijte vývar a nechte 15 minut vařit pod pokličkou.
Přidejte kysanou smetanu a kořenící byliny a vše rozmixujte. Dochuťte trochou sojové omáčky a smetany.

Hlavní jídlo: Taštičky plněné divokými bylinami

Na osobu / porce pro náplň:
• 2 hrsti směsi divokých bylin, jako bršlice a kopřiva, také pampeliška, ptačinec nebo lebeda
• 1 půlka cibule
• 1 stroužek česneku
• trochu másla
• 1 lžíce modrého sýra – např. Niva,
• pepř, sůl, muškátový oříšek

Na těsto:

• světlá, hladká špaldová nebo pšeničná mouka
• trochu čerstvých kvasnic, trochu medu
• teplá voda
• sůl
• vejce
• sezam

Příprava náplně:

Oddělte jemné listy od stonků, ty poté blanšírujte ve slané vodě, dobře vymačkejte a nahrubo nakrájejte.Na pánvi rozpusťte máslo a opečte česnek a cibuli a přidejte bylinky.
Poté rozdrťte modrý sýr a vše dobře promíchejte, dochuťte aromatickými bylinkami a kořením.

Příprava těsta:

Kvasnice rozpusťte v trošce vody s medem a nechte 5 minut stát. Potom uhněťte společně s moukou a solí elastické těsto, které se již nelepí a dobře se oddělí od okraje mísy. Nechte přikryté 1 hodinu na teplém místě.

Příprava taštiček:
Těsto rozválejte a rozdělte na čtverce. Na každý čtverec položte jednu polévkovou lžíci náplně a okraje natřete rozšlehaným vejcem.
Uzavřete taštičky a přitlačte okraje k sobě, natřete zbytkem vajíčka, abyste získali zlatý lesk a posypte sezamovými semínky. Pečte v předehřáté troubě na 180 stupňů po dobu 20-30 minut, v závislosti na velikosti. Chutnají teplé a studené.


Chuťovka – kopřivové lupínky

Ingredience pro křupavé, aromatické kopřivové lupínky se speciálními příchutěmi

Na osobu
dvě hrsti kopřiv
2 polévkové lžíce sezamové pasty
2 polévkové lžíce arašídové pasty
2 polévkové lžíce sezamového oleje (pražený)
2 polévkové lžička sojové omáčky

Příprava

Smíchejte důkladně šlehačem všechny ingredience, kromě listů bylin, ve velké misce. Listy kopřivy pak obalte tímto těstíčkem tak, aby byly všechny listy pokryty po obou stranách.
Tři plechy pokryjte pečícím papírem a rozložte na ně obalené listy kopřivy tak, aby se pokud možno nepřekrývaly.
Dejte plechy do trouby, ponechte mezi nimi dostatečný prostor, pečte na horko-vzduch na 200 ° C. Dřevěnou vařečku vložte mezi dvířka tak, aby trouba zůstala pootevřená a mohla unikat vlhkost. Přesto doporučujeme občas otevřít dvířka trouby, aby mohla pára uniknout.
Když začnou být listy křupavé, vypněte teplotu a zbylé teplo využijte k vysušení. Lupínky jsou hotové, když křupou. Podávejte neprodleně.
Existuje asi i lepší způsob, jak využít kopřivy v zahradě, ale myslím, že žádný nechutná lépe.

Čaj

Tvrdé stonky kopřivy a bršlice by se neměly vyhazovat, ale měli bychom z nich připravit zdravý čaj.
Litr vody s tvrdými částmi rostlin přiveďte k varu a přidejte na jemné plátky nakrájený zázvor. Vařte vše dohromady po dobu 20 minut, poté přeceďte. Dlouhá doba vaření dokonale uvolní všechny ingredience. Zázvor přidá ohnivou chuť a přináší pozitivní rostlinné látky.
Podle chuti přidejte do vlažného čaje šťávu z citronu a lžíci medu. Například stonky kopřivy obsahují hodně silic pro silné vlasy a nehty. Citronová šťáva si ve vlažném čaji zachová všechny vitamíny, stejně tak med si zachovává všechny cenné vlastnosti do teploty 40 ° C.

Du hast eine Idee für einen Artikel? Wir besuchen dich gerne, schreib uns via info@3mag.eu.

27. srp 2020|Anja Nixdorf-Munkwitz & Christine Cislak

3Mag Logo Black