Když mluvíme o památkách našeho města, máme obvykle na mysli naše kostely, radnici v italském architektonickém stylu nebo mnoho kašen. Nedaleko trhu se však nachází další místo, které stojí za to vidět a které je těžké minout. Jedná se o novou stavební čtvrť, a to poměrně unikátní. Se svými barevnými fasádami, pískovcovými figurami, které jako by se vzpíraly fyzice, a nápaditými chodbami kontrastuje s prázdnými starými budovami, kterým hrozí zkáza. Heinz Schlegel zde žije v tzv. "umělecké čtvrti". Malíř, fotograf – Francouz v Žitavě.

Ulice Gerhart-Hauptmann-Straße byla kdysi důležitou obchodní stezkou pro Žitavu. A dodnes zde, kde dříve sem a tam projížděli obchodníci mezi Čechami a Německem, sídlí jeden z nejstarších podniků ve městě. Nyní přebírají Christian a Marie společně nástupnictví ve této firmě. Setkali jsme se s nimi a mluvili o odvážných rozhodnutích, starých hranicích a nových cestách.

v rozhovoru s Franziska Pohl a Sophie Herwig

Kdo chce vyjet ze Žitavy směrem na Löbau, projíždí většinou severní částí našeho města. Severní část Žitavy nabízí vskutku jen pár zajímavých zákoutí. To však také neznamená, že zde nejsou žádné příběhy k objevování. Potkáváme zde paní Wiecher. Do Žitavy přišla za svou láskou a z jejích slov je to jasně znát, že se zamilovala také do našeho malého města.

Deborah se narodila v Regensburgu, vyrostla v Oberseifersdorfu, později se přestěhovala do Görlitz a nyní se zcela vědomě rozhodla žít v Žitavě. Domluvili jsme se na procházku na okraji Oberseifersdorfu a povídali si s ní o politice, komunikaci na sociálních sítích a o jejím knižním klubu.

Simone Hohlfeld nás provází od úpatí hory Oybin a dál přes „svůj“ hrad. Rychle nám je jasné, že její postava, služebná Brunhilda, je víc než jen role, ale setkáváme se s vřelou a kritickou velvyslankyní naší Horní Lužice.

Při procházce kolem rybníka v Pethau nám Peter Schöbel vypráví nejen o žitavské „lochnesce“, ale především o době, kdy působil jako vedoucí v práci s mládeží.