The magazine for the border three-country region
...loading

Hrádecký masopust

Masopustní rej znovu prošel ulicemi Hrádku nad Nisou. Dopoledne, na samém začátku, z oken radnice opět létaly bonbóny i jitrnice mezi účastníky shromážděné na dlažbě Horního náměstí.


04. Mar 2022

Hrádek nad Nisou

Masopusty se podle zpráv z dobového tisku slavily v Hrádku nad Nisou i v třicátých letech minulého století. Po válce se na tuto tradici navázalo až v roce 2014. Realizace starostovy myšlenky se ujala Brána Trojzemí zajišťující kulturní akce ve městě, od samého začátku vydatně podporovaná hrádeckými divadelníky. V masopustním veselí totiž hrají významnou roli maškary, mimo specifického vzhledu mají i nezastupitelné dějové role. Zmiňme nejprve Masopusta. Ten celý průvod a hýření své družiny řídí. Nepřehlédnutelná je kobyla, kterou v rámci tradic na konci průvodu čeká poprava. Medvěd vyjadřuje symbol plodnosti. Jeho úkolem je zatančit si v každém stavení s hospodyní a dospívajícími dívkami, aby jim zajistil zdravé a hojné potomstvo. Maškar je v Hrádku i jinde při masopustech daleko více. Jejich podoba i role se v různých regionech liší.


Průvod by nebyl tím, čím je, bez dalších ochotných spolupořadatelů. Nechodí se jako dříve od stavení ke stavení, to ve městě ani nejde. S organizátory spolupracují podnikatelé, firmy i instituce, které utvoří jednotlivé zastávky na cestě městem. Maškary, ty hlavní i lidé v průvodu v převlecích, tu dostanou občerstvení před další cestou. V letošním roce se za podpory pořadatelů na průvodu podílela restaurace Konírna, obě hrádecké farnosti, Pečovatelská služba Hrádek nad Nisou, restaurace Camelot, Gabi ráj Reginy Motlové, kavárna Kafé Kino a PastaPizza.


Hrádecký masopustní průvod končí u hasičů. Zbrojnice už z dálky voní vepřovými hody. V místech, kde jindy stojí vozidla připravená k výjezdu, hraje dechovka, tancuje se a hoduje až do odpoledních hodin.




O masopustu:

Masopust je třídenní svátek, jakož i slavnostní období mezi Vánocemi a postní dobou. Zatímco jeho počátek, který nastává po svátku Tří králů (6. ledna), má pevné datum, tak jeho konec na Popeleční středu je závislý na datu Velikonoc a končí tak v rozmezí od poloviny února do počátku března. Masopustní zvyky mají zřejmě původ v předkřesťanských slovanských oslavách konce zimy. Podobně se slaví i v jiných slovanských zemích, třeba v Rusku se tento svátek nazývá maslenica a figurují v něm i některé podobné postavy jako v českém masopustu, například kobyla nebo medvěd. Jiný výklad původu masopustu vychází z římského náboženství, které s předjařím spojovalo vegetační a plodnostní božstva, jako je Bakchus.

V původním smyslu jde o „opuštění masa“ (slovo karneval pochází nejspíš z italského carne levare, „dát pryč maso“). Masopust pak představoval období hodování a veselí mezi dvěma postními dobami. Během něj probíhaly taneční zábavy, zabijačky a také svatby. Vrcholí posledním čtvrtkem tohoto období, zvaným Tučný čtvrtek, spojeným se zabijačkou a hostinou. Poslední tři dny, tedy o masopustní neděli, v pondělí a úterý, které jsou zvány ostatky, končiny, fašank či přímo masopust, se konají různé rituální úkony, průvod masek, scénické výstupy a končí taneční zábavou.

V současném slova smyslu je však význam karnevalu obecný a nevázaný na určité období. Jde o taneční zábavy, hýření, lidové zábavy v maskách, maškarní bály. Nejznámějším tanečním karnevalem ve světě je karneval v Rio de Janeiru, dalším známým je v Santa Cruz de Tenerife.

Zdroj: Wikipedie

Průvod by nebyl tím, čím je, bez dalších ochotných spolupořadatelů. Nechodí se jako dříve od stavení ke stavení, to ve městě ani nejde. S organizátory spolupracují podnikatelé, firmy i instituce, které utvoří jednotlivé zastávky na cestě městem. Maškary, ty hlavní i lidé v průvodu v převlecích, tu dostanou občerstvení před další cestou.

Hrádecký masopustní průvod končí u hasičů. Zbrojnice už z dálky voní vepřovými hody. V místech, kde jindy stojí vozidla připravená k výjezdu, hraje dechovka, tancuje se a hoduje až do odpoledních hodin.O masopustu:Masopust je třídenní svátek, jakož i slavnostní období mezi Vánocemi a postní dobou. Zatímco jeho počátek, který nastává po svátku Tří králů (6. ledna), má pevné datum, tak jeho konec na Popeleční středu je závislý na datu Velikonoc a končí tak v rozmezí od poloviny února do počátku března. Masopustní zvyky mají zřejmě původ v předkřesťanských slovanských oslavách konce zimy. Podobně se slaví i v jiných slovanských zemích, třeba v Rusku se tento svátek nazývá maslenica a figurují v něm i některé podobné postavy jako v českém masopustu, například kobyla nebo medvěd. Jiný výklad původu masopustu vychází z římského náboženství, které s předjařím spojovalo vegetační a plodnostní božstva, jako je Bakchus.

V původním smyslu jde o „opuštění masa“ (slovo karneval pochází nejspíš z italského carne levare, „dát pryč maso“). Masopust pak představoval období hodování a veselí mezi dvěma postními dobami. Během něj probíhaly taneční zábavy, zabijačky a také svatby. Vrcholí posledním čtvrtkem tohoto období, zvaným Tučný čtvrtek, spojeným se zabijačkou a hostinou. Poslední tři dny, tedy o masopustní neděli, v pondělí a úterý, které jsou zvány ostatky, končiny, fašank či přímo masopust, se konají různé rituální úkony, průvod masek, scénické výstupy a končí taneční zábavou.

V současném slova smyslu je však význam karnevalu obecný a nevázaný na určité období. Jde o taneční zábavy, hýření, lidové zábavy v maskách, maškarní bály. Nejznámějším tanečním karnevalem ve světě je karneval v Rio de Janeiru, dalším známým je v Santa Cruz de Tenerife.Zdroj: Wikipedie

Du hast eine Idee für einen Artikel? Wir besuchen dich gerne, schreib uns via info@3mag.eu.

04. Mar 2022|Roman Sedláček

3Mag Logo Black